cesta

29.12.13"Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu..." (Mat 2,13) Možná nám v záplavě vánočních podnětů uniklo, že Josef byl docela obyčejný člověk se sny, jako má většina mužů: jako tesař chtěl jednou postavit velkou loď. Ne tak velkou jako archa, to ne, menší, jen pro několik pasažérů. Ten pocit: vidět, jak loď odráží od břehů, Marie a děti na palubě, lidé mávající na břehu, hruď vypjatá hrdostí... Namísto toho však skončil na Boží pokyn v Egyptě v ústraní, aby nebudil zbytečnou pozornost, v cizí zemi, kterou nikdy moc nemusel a kde o vlastní lodi mohl jen snít.
Mimochodem, věděli jste, že vůbec nesnášel tamní horka?

28.1.12"O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně" (Ž89,2) To je chvályhodné předsevzetí, jaké v Žalmech nacházíme často, ale zde se ho autor drží jen první dvě třetiny. V poslední naopak lká a naříká nad údělem Božího lidu, jakoby na něj Bůh zapomněl: "Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem...plení ho všichni, kdo táhnou kolem...učinils všem jeho nepřátelům radost". Kdyby to bylo na nás, asi bychom to do Bible nedali, mohlo by to přece nalomit něčí víru. Jenže to tam je - a z vyššího úsudku než je ten náš. Proč asi? Protože i toto mluví o víře. Víra je napětí mezi Božím zaslíbením a současným stavem, věčným zápasem o to, aby se Bůh v souladu se zaslíbením projevoval. A kromě víry je základním předpokladem pro to svatost - aby Bůh nemusel rušit své smlouvy.

4.8.11 Modlitba neznámého vojáka - možná to cítíte podobně. "Prosil jsem Boha o sílu, ale On mě učinil slabým, abych se naučil skromnosti a pokoře. Žádal jsem Ho o pomoc, abych dokázal veliké věci, ale On mě učinil nesmělým, abych vykonal dobré věci. Prosil jsem Jej o bohatství, abych byl šťastný. On mě učinil chudým, abych se stal moudrým. Prosil jsem o nejrůznější věci, abych si mohl užívat života. Bůh mi dal život, abych mohl užívat všech věcí. Nedostal jsem nic z toho, oč jsem prosil - ale dostal jsem vše, co pro mě bylo dobré. Proti mně samému byly mé modlitby vyslyšeny. Jsem uprostřed všech lidí přece požehnaný člověk..."

21.7.11 Často slýcháme, že Bůh pro nás chce to nejlepší a snad tomu i věříme. Ale každodenně jsme konfrontováni s tím, že věci nedopadají nejlépe - ani pro nás ani pro naše blízké. Často si bojíme přiznat, že to, čemu věříme, moc nefunguje a řešíme to útěkem do vlažnosti nebo radikalismu (růžové brýle vyznávání, že to funguje i když to nefunguje). Problém je, že - jsme-li v Kristu - Bůh nám nedává to nejlepší podle našich, ale podle svých představ. Bůh za nás nenechal zemřít svého Syna proto, abychom si tento život "užívali", nýbrž proto, abychom ho posvětili.

...starší zápisky...




[CNW:Counter]
Duchovní mana - úvahy o cestě následování

   --- Aktuality ---
             * * *