Víra je možná jen tehdy, je-li Bůh pevným bodem, o který se člověk může opřít. Budeme-li ale zcela upřímní, pak většina z nás s tím má problém (i kdybychom tvrdili, že ne). Bůh je pro nás často nepochopitelný. Někdy se nám zdá, že rozumíme jeho cestám, vnímáme jeho blízkost, ale jindy tomu tak není. Někdy nás slyší ihned, ale jindy se nám zdá vzdálený, a my nevíme proč.

Povzbudivé může být, že naprosto stejně to vnímali i učedníci. Ježíš se málokdy zachoval tak, jak předpokládali, spíš naopak. Vadilo jim to a často je to uráželo. Pokud by se v jeho škole nenaučili lekci pokory, jistě by ho opustili, byl by pro ně nepřijatelný. Na počátku cesty následování se člověku "zdá cesta přímá"; teprve později odhalujeme, jak mnoho jsme se ve svých úsudcích mýlíli. Čím více člověk Boha poznává - a to je celoživotní proces - tím více může věřit, protože mu rozumí a díky tomu ví, kdy a jak se o něj může opřít. Bůh už mu tak snadno neuniká.