Martin Buber kdysi napsal, že bez "Ty" by neexistovalo ani "Já". Chtěl tím říci, že charakter člověka je utvářen druhým člověkem, jsme formováni naší existencí mezi druhými lidmi. Je to možné vztáhnout i na Boha a člověka - podstata Boha (láska agapé) byla nejsilněji zjevena, když byl stvořen člověk. Pro nás vynikla tím více v příkrém kontrastu, když člověk padl. Bůh je sám v sobě takový, jaký je, nemusí svůj charakter odvozovat od čehokoli nebo se čímkoli poměřovat, ale padlý člověk ho zákonitě vidí jako svatého, dokonalého, nedostižného. Pokud to nechce uznat, nezbývá mu, než Boha popírat.