Zmínil jsem níže, že Bůh je věrný svému charakteru. Ale právě to je pro nás nezřídka matoucí. Bůh často vyslyší naše prosby a pošle pomoc v nouzi, ale někdy je naše prožívání duchovní reality složeno jen z těchto občasných nouzí a občasné pomoci, protože ve skutečnosti Boha jako osobu neznáme. Netušíme, jak smýšlí a cítí, jak věci "prožívá". Podstrkujeme mu své Izmaele a modlíme se, aby je přijal. Předpokládáme, že pochopí, že jsme neměli jiné cesty. Bůh Izmaele požehnal, protože Jeho povahou je Abrahamovým synům - synům víry - žehnat, ale stejně jako v jeho případě to neznamená, že by s tím souhlasil nebo změnil své plány. Je rozdíl obdržet požehnání, a znát Boha.
Můžeme se poprávu domnívat, že až do vypuknutí hladu, kvůli kterému šli do Egypta, se bratrům nedařilo zrovna zle. Vždyť jejich otec měl roz...

-
Podmínky které prospívají růstu víry, nejsou vnější. Je to přesně naopak: lidé s největší vírou vyrostli v těch nejobtížnějších podmínkách, ...
-
Když učedníci viděli proměnění Ježíše na hoře, v tom světle byly všechny otázky bezpředmětné. Zdálo se jim, že od této chvíle už nebudou kl...
-
Přiznám se, že o čem zatím nemám potuchy, je kolik reklam se tam bude zobrazovat. Trochu nepříjemné tak může být, že nad reklamami nemám žá...
