Zmínil jsem níže, že Bůh je věrný svému charakteru. Ale právě to je pro nás nezřídka matoucí. Bůh často vyslyší naše prosby a pošle pomoc v nouzi, ale někdy je naše prožívání duchovní reality složeno jen z těchto občasných nouzí a občasné pomoci, protože ve skutečnosti Boha jako osobu neznáme. Netušíme, jak smýšlí a cítí, jak věci "prožívá". Podstrkujeme mu své Izmaele a modlíme se, aby je přijal. Předpokládáme, že pochopí, že jsme neměli jiné cesty. Bůh Izmaele požehnal, protože Jeho povahou je Abrahamovým synům - synům víry - žehnat, ale stejně jako v jeho případě to neznamená, že by s tím souhlasil nebo změnil své plány. Je rozdíl obdržet požehnání, a znát Boha.