"Když přistoupili, řekl jim: „Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života." Gen 45,4-5

Navenek to vypadalo, že to byli bratři, kteří zvítězili, ale získali tím život v přetvářce, obavě a vědomí viny. Společně sdílené tajemství, které v žádném případě nesmělo uniknout, z nich udělalo spiklence a nebylo možné, aby některý z nich vyšel s pravdou ven, protože by tím uškodil ostatním. Tím vším se bratři dostali do vězení horšího než Josef, protože je svíralo zevnitř. Bilance je tísnivá: ve svém vězení strávili bratři nakonec mnohem více let než ten, komu uškodili.
Na rozdíl od nich Josef, který měl skončit ponížený a poražený a ocitnul se ve vězení doslova, zakrátko vystoupal ve svém srdci vzhůru - jako by změna jeho postavení jen dokládala to, co se odehrálo uvnitř. Měl jistě jako každý řadu chyb, ale když se octil ve víru událostí, svedl svůj vnitřní boj a zvítězil: rozhodl se odpustit a nenechat se ničit hořkostí. Proto mohl na rozdíl od bratrů kráčet k vnitřní svobodě, kterou by zakoušel, ať už by jeho život byl navenek úspěšný nebo nikoli.

Potvrdil tím starou Platónovu moudrost, že je pro člověka mnohem lepší, když je mu ublíženo, než když sám někomu ublíží.