"Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme , zachoval naživu četný lid." (Gen 50,20)

Není jisté, zda Josef na začátku rozuměl svým snům, ale ihned je vyložil jeho otec. Josef byl v rodině "protěžovaný" a tak ho ani nemuselo nepřekvapovat, že se mu bratři budou klanět (ostatně, kdo jiný by tu měl být šéfem?). Ale když byl pokořen, prošel si peklem života, který nabral úplně jiný směr, zasunul své sny zřejmě hluboko do podvědomí: tohle se už přeci nikdy nestane.

A ejhle, bratři jsou zde a klanějí se k zemi... Josef však mezitím vyzrál v jiného člověka než jakým byl na začátku. Nepoddal se hořkosti, nenechal se ovládat sebelítostí, nesmýšlel o odplatě.

Vždy záleží na tom, jakým pohledem se díváme na svůj život, z jakého úhlu a z jaké výšky. Kdo jsme, proč tu jsme, kam směřujeme? Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro. Když Josef nahlédl věci z výše, zjistil, že odtud vypadají docela jinak; porozuměl, že události jeho malého života mají dalekosáhlé dopady v Božím plánu.

Pokud nevidíme celkový obraz, může nás oklamat, jak vypadají věci v daném okamžiku. Ale když se nám otevře zrak, pochopíme, že největší vítězství života jsou vybojovávána v skrytu a že každý drobný skutek, je-li vykonán v Bohu, se natrvalo zapisuje do věčnosti.