03 června 2021

I vystoupil Abram z Egypta...Postupoval po stanovištích od Negebu až k Bét-elu, na místo mezi Bét-elem a Ajem, kde byl zprvu jeho stan, k místu, kde předtím postavil oltář; tam vzýval Abram Hospodinovo jméno. (Gen 12,1-4)

Abram se vracel zpátky dost možná stejnou cestou, kterou předtím sestoupil. Z vnějšího pohledu se pohyboval po úsečce tam a zpět, nyní si však stále více uvědomoval, že z hlediska svého životního putování ve skutečnosti jen opsal kruh. Do Egypta sestoupil bez Božího pokynu. Podnětem k tomu mu byly obavy, které se mu zdály oprávněné (a nakonec každý okolo, kdo mohl, prostě šel). Ale jeho životní cesta, která předtím stoupala vzhůru, se zde zastavila na mrtvém bodě. Na rozdíl od dřívějška ho v Egyptě Bůh nenavštěvoval jako v Kanánu, Abram ho nepoznal víc, neobdržel nové zjevení - největší zkušeností tak zůstávalo vytržení z bezútěšné situace, do které se však dostal vlastní vinou a která ho zahanbovala, takže z toho nemohl pociťovat pravou radost. Nepřiblížil se tam Božímu cíli, nenásledoval směr Jeho povolání. V Egyptě Boha neuctíval jako v Kanánu a nestavěl mu oltáře. To hlavní, oč tam šlo, bylo zachování pozemského života. Vypadalo to logicky, ale nyní se mu zdálo, že je to zoufale málo.

Jeho bloudění v kruhu dokládá i zpráva o návratu: "postupoval...na místo mezi Bét-elem a Ajem, kde byl zprvu jeho stan, k místu, kde předtím postavil oltář; tam vzýval Abram Hospodinovo jméno." Jeho kroky vedou nyní zpátky na stará místa. Dělá tam to, co dřív.

Abram byl z Egypta vyhnán, a proto neodešel v čas, který by si byl zvolil. Hlad v Kanánu ještě nepominul. Jako vždy, když člověk jedná na vlastní pěst, ve skutečnosti žádný problém úplně nevyřeší. Tak se i Abram ocitá znovu ve stejné situaci a musí jí znovu čelit - ale už ví, že jinak. Možná právě proto je nyní jeho prvním zájmem uctívání Boha. Jako by nadřadil tuto věc nade vše, jako by se v těchto chvílích v jeho srdci rodila nová víra, že jeho Bůh je mu k pomoci, aby každou obtíž zvládnul. Proto se pozvedá nad problémy, chce hledět vzhůru a znovu vidět Boha.

Jako každý, kdo si je vědom svého selhání, i Abram se nyní snaží navázat nit tam, kde byla přetržena. Ve svém nitru se znovu nadechl čerstvého vzduchu a podivil se, jak mohl být slepý ke skutečnosti, že se přes veškerý blahobyt v Egyptě jen dusí.

Zdalipak není před tebou celá země? Odděl se prosím ode mne. Dáš-li se nalevo, já se dám napravo. Dáš-li se ty napravo, já se dám nalevo. (G...