12 srpna 2021

Pak řekl Abramovi král Sodomy: „Dej mi lidi, a jmění si nech.“ Abram však sodomskému králi odvětil: „Pozdvihl jsem ruku k přísaze Hospodinu, Bohu nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země, že z ničeho, co je tvé, nevezmu nitku ani řemínek k opánkům, abys neřekl: ‚Já jsem učinil Abrama bohatým.‘ (Gen 14,21-23)

Válka patří k nejvýnosnějšímu podnikání: opanovat území, násilím pobrat jmění obyvatel a vyplundrovat nerostné zdroje, patřilo odedávna k nejrychlejším způsobům zbohacení. Dělo se to tak v Evropě ještě ve 20. století a děje se to ve světě dodnes. Dříve byli navíc prodáváni i porobení obyvatelé do otroctví. Když se Abram vracel zpátky se s lidmi a jměním Sodomy, které vychvátil dobyvatelům, předpokládal proto král Sodomy, že si Abram bude chtít obojí nebo alespoň majetek ponechat, má na něj přeci nepsané právo. Král se domníval, že Abram je stejný jako všichni ostatní. Stejný jako on sám - vždyť by se tak na jeho místě také zachoval...

Ale Abram již nebyl stejný! Pokud něco ukazuje na velikost člověka, je to jeho velkorysost. Dokud nám morální zásady nutí naše rodina nebo komunita, zkrátka okolí, dodržujeme je, protože se přizpůsobujeme. Navenek pak působíme jako "dobří lidé". Ano, je lépe mít kolem sebe lidi takové než špatné, ale přesto má tato dobrota své hranice. Skutečná velikost člověka je však v tom, kde hranice obecného, okolím přijímaného dobra přesáhne, kde je překoná. Abram je nyní překonal přinejmenším potřetí.

Poprvé tím, že se nepřizpůsobil okolí ve věci náboženství. Bylo by pro něj mnohem jednodušší, kdyby netrval na uctívání jediného Boha a přijal i božstva a způsoby Kanáanu. Měl by více přátel a mnohem jednodušší život. Nepopuzoval by řadu Kanáanců svými oltáři, "se kterými se tu ten cizinec pořád roztahuje". Bylo to zásadní rozhodnutí, o kterém musel vědět, že ovlivní jej a celou komunitu na dlouhá staletí, a že to pro ně nemusí být vždy jednoduchá cesta.

Aby k tomu našel sílu, musel vnitřně vyrůst. Tento růst je však jako každá změna spojen s bolestí, a proto se k němu odhodlá jen malá část lidí.

„Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna.“ Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát?" (Gen 15,1-2) P...