07 srpna 2021

Pak řekl Abramovi král Sodomy... (Gen 14,21)

Dva králové (Malkísedek a král Sodomy) se po bitvě setkali s Abramem. Jak jsem už psal, byl už vlastně i Abram v podobné pozici jako tehdejší králové, jen bez vlastní země. Měl však v té chvíli jistě větší moc a jmění než král sodomský, takže bychom z hlediska jejich postavení mohli směle hovořit o setkání "tří králů".

Abram rozpoznal v Malkísedekovi Božího posla, který mu v té vyhrocené chvíli přináší pro něj to nejcennější: Shalom, svrchovaný Boží pokoj. Jeho autorita a důstojnost mu dovolila nadechnout se nebeské atmosféry a v obecenství chleba a vína od něj přijal posilu, kterou potřeboval.

Ale jak vidno, byl u toho i král Sodomy! Musel se dívat na to, jak Abram dává desátek knězi Nejvyššího Boha jako dar za vysvobození - desátek ze jmění jeho města! Král Sodomy ctil ovšem jiné bohy a jistě by sám Malkísedekovi desátek nedal, nýbrž obětoval by svým božstvům. Jenže Abram byl jejich zachránce, bez kterého by skončili možná smrtí, jistě však ve zneuctění, v potupě a otroctví a tak nemohl nic namítat. Abram má za to, že mu jeho Bůh daroval pomoc, a proto ctí jeho vyslance.

Nabízí se tu ale zvláštní otázka: jestliže i král Sodomy byl přítomen příchodu Malkísedeka, jak je to možné, že pro Abrama bylo Malkísedekovo zjevení tak významné a pro krále Sodomy přitom mnoho neznamenalo? Nedotklo se ho, nijak ho neproměnilo, jak je zjevné z dalších osudů Sodomy?

D.L.Moody kdysi přirovnal Boží požehnání k dešti, který shůry dopadá na úrodnou nebo neúrodnou půdu. V nížinách se udrží a způsobuje zde bohatý život. Ale na vysokých štítech, které se vypínají vzhůru, nezůstane. Steče, aniž by jím byly dotčeny. Moody sice tenkrát mluvil o pokoře, ale tento princip platí na všechny Boží dary. Dva lidé se mohou ocitnout v Boží přítomnosti, jeden je požehnán, druhý nedotčen; jeden je vděčný za každý Boží dar, druhý vše bere jako samozřejmost. 

Vždyť i o tisíce let později se různí lidé znovu setkávali s šálemským Králem Malkísedekem, Knížetem pokoje. Jedni ho milovali nade vše, druzí ho nenáviděli k smrti.

Abraham se pak vrátil k služebníkům. Vydali se spolu na cestu do Beer-šeby, neboť tam Abraham sídlil. (Gen 22,19) Abraham prožil emocionálně...