Hle, toto byla nepravost tvé sestry Sodomy; pýcha, sytost chleba a sebejistý klid, který měla i se svými dcerami. Ale ruku utištěného ubožáka neposilovala. Povyšovaly se, páchaly přede mnou ohavnost, a tak jsem je odstranil... (Ez 16,49-50) ... Hospodin dále pravil: „Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký... (Gen 18,20)
Člověk je skutečně zvláštní tvor. Když se zamyslíme nad tím, že Lotovi bylo zatěžko vydržet s Abramem, jeho vlastním strýcem, mužem, který ho uvedl do nové země, poskytoval mu záštitu, byl mu rádcem, seznámil ho se svým Bohem, a který byl připraven prokázat velkorysost a dát mu přednost ve výběru území - vždyť s takovými lidmi se nežije špatně! A přesto Lot raději zvolil Sodomu, v níž se odehrávaly orgie a nebezpečné násilí...
Je pravděpodobné, že Lot si od toho nejhoršího, co se v jeho městě dělo, uchovával odstup. Byl přece jen z jiného těsta, jeho původ a snad i náboženství na něm zanechalo určitou kulturní stopu. Lot však nechodil blízko Bohu jako Abram a Bůh Lota stejným způsobem nenavštěvoval. Jestli zakoušel něco z obecenství s Bohem, bylo to výhradně díky tomu, že pobýval blízko svého strýce. To vše byl schopen odepsat, když se s ním rozešel. Muselo mu přitom být jasné, že v celém Kanaánu nenajde jiné místo, které Bůh navštěvuje, než u Abrama - jenže on to místo stejně nehledal... A přece nás zarazí, když u někoho pozorujeme tak velikou touhu po tom, co Sodoma skýtala, až je ochoten nevidět, neslyšet. Nevidět nejrůznější signály, které mu musely dlouho předem naznačovat: pozor, tohle není dobrá cesta, zde se řítíš do zkázy. A neslyšet křik utlačovaných, který ze Sodomy vycházel.
Oproti často přijímanému názoru, že vyhlazení Sodomy bylo trestem za provozované homosexuální praktiky, se při pečlivém pohledu na text ukáže, že příčinou bylo ve skutečnosti násilí coby následek sexuálních orgií (patrně všeho druhu, jak označuje výraz "sodomie").
Dnes ožívají teorie o cyklech rozmachu a zániku civilizací. Etapa střízlivosti, obětování pro celek, práce, rozvoje a růstu je vystřídána etapou užívání si bohatství a všech výdobytků, po níž následuje morální úpadek a zánik. Tak skončil kdysi nejbohatší Řím, a mnozí vidí paralely na naší soudobé západní civilizaci. Sodoma byla toho jistým příkladem, neboť je zřejmé, že jestli svým obyvatelům něco mohla nabídout, byla to vysoká úroveň blahobytu ("pýcha, sytost chleba a sebejistý klid..."). Byla to zkrátka prestižní adresa tehdejšího světa. Kdo zde měl dům, ten něco znamenal. Blahobyt však má svá úskalí, a jedním z nich je přesycenost, která vede k hledání dalších a dalších požitků. Když Lot do Sodomy přišel, nebylo to jistě ani tenkrát dobré místo pro dobrého člověka, ale asi by dobrovolně nevstupoval do tak hrůzných poměrů, jaké nám vykresluje 19. kapitola Genesis. Spíše je pravděpodobné, že byl až zde svědkem postupného úpadku města směrem k veřejným orgiím a všudypřítomnému násilí.
