Hle, toto byla nepravost tvé sestry Sodomy; pýcha, sytost chleba a sebejistý klid, který měla i se svými dcerami. Ale ruku utištěného ubožáka neposilovala. Povyšovaly se, páchaly přede mnou ohavnost... (Ez 16,49-50)

Sodoma po válce, kdy byla dobyta koalicí čtyř králů, evidentně zakusila hospodářský rozkvět. Válka jí  musela způsobit mnohé ztráty, ale velmi rychle se je podařilo nahradit a během několika let se opět stala jakýmsi "Las Vegas" tehdejšího Blízkého východu. Čemu to lze přičíst? Civilizace zakoušejí rozkvět tehdy, když v nich zvítězí určité morální hodnoty doprovázené disciplínou a prací. Taková společnost si zachová vizi budoucnosti s vědomím elementární spravedlnosti, a počínání jejích jedinců pak přímo i nepřímo prospívá celku. Určitým způsobem se postupně zlepšuje život všech. Pokud je však společnost nemorální, množí se bezpráví, eskalují spory, přichází rozklad. Výrazně bohatnou jen někteří, ale právo upadá (to lze ostatně i dnes pozorovat na diktátorských nebo oligarchických režimech). Téměř každý filozof při pohledu na dějiny světa neopomněl zdůraznit, že důvod pádu dříve rozvinutých kultur byl v prvé řadě vnitřní, kdy se ztratila morálka, společná vize, následovaná úpadkem disciplíny a celkovým rozkladem. Což se přesně shoduje s tím, co Bůh celý Starý zákon stále opakoval Izraelcům: hledejte mě a zachovávejte právo a spravedlnost, dopřejte zastání slabým... tehdy se vám povede dobře, tehdy obstojíte. Jestli ztratíte svůj vnitřní kompas, následkem bude bezpráví a úpadek.

Sodoma však zažila rozvoj a prosperitu, která nebyla podložena růstem morálky, ba přesně naopak. Dařilo se jí zjevně tak dobře, až skončila ve formě obžerství, hledání požitků všeho druhu. Dnes nedokážeme posoudit, co bylo vlastně příčinou jejího počátečního úspěchu, ale zřejmě to byly vlivy mimo lidský faktor, např. úrodná půda, nerostné suroviny nebo možná též poroba okolí, otrocká práce. Jako vždy platí, že příliš lehko nabytý majetek neprospívá, jestliže růst majetku není podložen růstem osobnosti člověka; zákonitě pak - i když někdy až po delším čase - působí svému vlastníku degradaci, asi jako když lehkovážný člověk vyhraje v loterii nebo si přijde na jmění pomocí spekulací.

Když Lot přišel do Sodomy a obhlédl ho, plusy toho místa pro něj převyšovaly zápory. Ulice ještě nebyly tak nebezpečné a nepotulovaly se na nich hordy ochotné znásilnit každého cizince. Takové prostředí by si jinak stěží vybral pro svou rodinu. Líbilo se mu, co Sodoma skýtá, a co široko daleko jinde nebylo: bohatství, životní úroveň, pulzující zábavu. Ale postupně se tu život stával stále nebezpečnější, a s každým dalším případem násilí musel přesvědčovat sám sebe, že to tu přece stále ještě není tak zlé. Přihodilo se mu to, co popisuje známá bajka o tom, jak uvařit žábu. Když je vhozena do horké vody, hned to pozná a v šoku vyskočí. Ale když je vhozena jen do vlažné a voda se zahřívá pomalu, dojde jí to, až už je pozdě.