Vtom ti muži vlastníma rukama vtáhli Lota k sobě do domu a zavřeli dveře. Ale muže, kteří byli u vchodu do domu, malé i velké, ranili slepotou. (Gen 19,10-11)

Říká se, že koho chce Bůh zničit, toho raní slepotou. Ale tím není myšlena slepota fyzická, kterou poslové zasáhli shromážděné násilníky u Lotova domu, nýbrž slepota vnitřní. Tedy ztráta schopnosti rozlišovat, ztráta sebereflexe, ztráta opatrnosti. To jsou věci, které dříve nebo později přivodí pád, aniž by bylo třeba nadpřirozené režie událostí v tom či onom životě. Stačí jen ponechat takového člověka svému osudu - stane se podobný vozu bez brzd, který se řítí prozatím krásnou krajinou, až jednou zcela zákonitě přijde tvrdý náraz.

A právě tato vnitřní slepota, nebo chcete-li, ztráta rozlišovací schopnosti či citlivosti, je něco, co je na celém Lotově příběhu vlastně nejcennější uvidět - samozřejmě, pokud se tomu za každou cenu chceme vyhnout. Jak jsme si ukázali, již na začátku se Lot rozešel s Abramem, aniž by byl schopen vnímat, k čemu to povede. Opustil totiž jedinou pospolitost, která tehdy v jeho okolí hledala živého Boha. Jiná k dispozici nebyla, a on ji stejně nehledal. To byl první krok, který měl zákonité následky. Už dříve Lot v Boha sice věřil, ale sám ho aktivně nehledal. Neměl vlastní vztah k "nebeským věcem", a pokud z nich čerpal požehnání, přicházelo k němu skrze Abrama. Jakmile ho Lot opustil, jeho duchovní život začal zákonitě stagnovat, a on se Bohu potichu vzdaloval. Svůdný život v luxusu tehdejšího světa, který Sodoma představovala, byl pro něj žádoucnější než co jiného. Lot nechtěl být z této společnosti vykořeněn, chtěl do ní patřit, záleželo mu na jejich mínění. V důsledku měl proto jejich hodnotový "svět" na Lota zásadní vliv. Snažil se mu bránit, uchovat si, co kdysi měl, a ačkoli je v tom stále ještě převyšoval, ano, byl lepší než oni - nezaznamenával už žádný pokrok z hlediska svého vnitřního růstu. Daleko spíše bojoval s tím, aby nepodlehl tlaku okolí a neztratil to, co mu ještě zbývá: několik dobrých předsevzetí a morálních zásad.