07 května 2022

Lot tedy vyšel a promluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery. Řekl jim: „Vyjděte hned z tohoto místa, poněvadž Hospodin chystá tomuto městu zkázu.“ Ale zeťům to připadalo, jako by žertoval. (Gen 19,14)

Řekli jsme, že Lot sice věřil ve správného Boha, ale neměl s ním živý kontakt, a proto mu chyběla duchovní citlivost. Vůbec netušil, jak Bůh smýšlí o tom, co se kolem něj odehrává, jaký je stav světa, ve kterém se nachází; samozřejmě věděl, že je to hodně špatné, vnímal rostoucí násilí v ulicích města, ale to vše proto, že to na něj osobně doléhalo, nikoli díky vnímavosti k tomu, co si myslí Bůh. To naopak věděl Abraham, aniž by toho byl osobně účasten. Díky tomu, že měl živý kontakt s Bohem, věděl díky zjevení od Boha věci, které zůstávaly Lotovi skryty.

Reakce Lotovy rodiny na příchod poslů je výstižnou ilustrací toho, jak člověk vnímá Boha. Věřící Lot si přinejmenším uvědomoval morální zkázu Sodomy a nebylo mu v ní lidsky vzato dobře (viz 2 Pt 2,7-8). Nepohnulo ho to sice k žádné akci, ale Boží posly alespoň ctil a byl nakloněn udělat, co říkají. To byl ostatně jeho problém. Byl k něčemu trvale nakloněn, aniž by to udělal: nakloněn smířit se s Abrahamem, nakloněn Boha cele poslouchat, nakloněn definitivně se rozejít se Sodomou. Sám v tom nedokázal udělat nic a nebyl schopen ani rozhodnout se k odchodu. Ale alespoň naslouchal tomu, co mu poslové říkají a jak by řekl klasik, vážně o tom uvažoval.

Ale jeho zeťové, zřejmě rodilí Sodomané, bez víry v jeho Boha, nebrali vážně vůbec nic; když jim Lot vylíčil svou otřesnou situaci i slova poslů, neuvědomovali si žádné nebezpečí. Byli k jejich varování zcela hluší a vysmáli se mu.

Člověku se někdy stává, že nechápe svou situaci a dobu. Dopustí se různých chyb, pramenících ze špatného odhadu věcí; celý život se učíme určité opatrnosti ohledně vlastního úsudku. Pokud však jde o schopnost vnímat věci nebeské, ta zjevně odpovídá tomu, jak hluboké obecenství člověk s Bohem pěstuje. Pokud mu chybí, bude k poselství shůry také hluchý a slepý. A často mu bude připadat docela směšné.

Abraham se pak vrátil k služebníkům. Vydali se spolu na cestu do Beer-šeby, neboť tam Abraham sídlil. (Gen 22,19) Abraham prožil emocionálně...