22 října 2022

Bůh však Abrahamovi řekl: „Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; poslechni Sáru ve všem, co ti říká, neboť tvé potomstvo bude povoláno z Izáka. Učiním však národ i ze syna otrokyně, neboť také on je tvým potomkem.“ Za časného jitra vzal Abraham chléb a měch vody a dal Hagaře. Vložil jí to na ramena a propustil ji. Šla a bloudila po Beeršebské stepi. (Gen 21,14)

Pokud si přečteme o takovém zacházení s lidmi, napadne nás, že to odpovídá spíš snaze odklidit je navždy z cesty než zacházení s vlastním synem. Vždyť Abraham byl, jak už víme z dřívějška, "velmi bohatý". Mohl bez problémů vybavit Hagar s Izmaelem zásobami na několika velbloudech, dát mu k rukám své služebníky pro doprovod a ochranu, a přece se nezdá, že by udělal něco, co by s jistotou zabránilo tomu, aby nezahynuli.

Takové počínání bylo v rozporu se zvyklostmi tehdejší doby. Mohl proto počítat s tím, že pokud Hagar s Izmaelem nakonec najdou útočiště u okolních kmenů, nepřidá mu to u nich (řekněme to mírně) na oblíbenosti. Co je to za člověka, který vyžene vlastního syna do pouště? Abraham požíval u sousedních kmenů vážnosti, a to nejen díky nadpřirozené intervenci jeho Boha u Abímeleka, ale obecně tím, jak si mezi nimi počínal, vedl své hospodářství, dodržoval uzavřené dohody atd. Jestliže se po velkém uvážení rozhodl pro tak drastický krok, muselo být za ním něco zásadního.

Izmaelovi muselo být v tuto chvíli možná 15-16 let. Víme totiž, že byl o 13 let starší než Izák, který byl právě odstaven, což se dělo běžně teprve po několika letech. (I proto volím v citovaném textu písmáckou opravu "vložil jí to na ramena" namísto "vložil jí dítě na ramena"). Izmael byl v této době již fyzicky zralý a zřejmě schopný čehokoli. 

Abraham nakonec ustoupil naléhání Sáry, ale zjevně to nebylo jen proto, že ho k tomu dohnala a umořila. Víme, že se tím velmi trápil; měl udělat něco, co nechtěl. Sářin požadavek mu byl natolik cizí, že v té věci nakonec i vyhledal Boha. 

Z toho všeho můžeme usuzovat, že důvod nastalé situace, totiž Izmaelovo počínání vůči Izákovi, byl opravdu nesmírně závažný a jeho žárlivost vůči dítěti zjevně nebezpečná. Pokojné soužití zde bylo bohužel vyloučeno. Izmael musel pryč.

I vzal Abraham brav a skot a dal abímelekovi. Pak spolu uzavřeli smlouvu. Sedm ovcí ze stáda postavil Abraham zvlášť. Tu se abímelek Abraham...