Abraham pobyl v pelištejské zemi jako host mnoho dní. (Gen 21,34)
Být u někoho hostem je většinou příjemná zkušenost. Člověk si může odpočinout od veškerého starání a vaření, které by ho doma neminulo, a může si v klidu vychutnávat, co pro něj hostitel připravil. (A navíc mají většinou i vzorně uklizeno!)
Ale ukázali jsme si, že Abrahamův pobyt u Pelištějců do této kategorie nespadal. Pelištejci ho nepozvali, a už vůbec ho neměli v plánu hostit. Krátce poté, co přišel, protože mu nic jiného nezbývalo (dohnalo ho k tomu sucho), mu dali najevo, kdo je zde pánem, když si abímelek nechal přivést Sáru. Abraham si pobyt v jejich zemi zjevně neužíval, nýbrž od počátku tu prožíval strach o vlastní život. Ve svém věku už nebyl naivní a nemýlil se. Mohlo to s ním opravdu skončit špatně.
Když Bůh nadpřirozeně zasáhl, získal Abraham u Pelištejců respekt, takže si na něj sice nedovolili sáhnout, ale stále platilo, že tu byl jen trpěný host. Tak je třeba rozumět uvedenému verši: je nazýván hostem, protože byl mimo svou domovskou zemi, ale ve skutečnosti tu byl cizí.
Ale ani v původní oblasti zaslíbené země, kde pobýval, neměl vlastní domov v tom smyslu, jak mu rozumíme my, na nezcizitelném kusu pozemku nebo ve vlastním bytě, se zajištěnou bezpečností, právním prostředím a teplou vodou na otočení kohoutku. Jaká víra se usídlila v jeho srdci, že dokázal vidět dál, za hranice vlastního života a věřit tomu, že právě na těchto místech budou jeho potomci jednou již ne jenom hosty jako on, ale budou tu skutečně doma. Necítil se handicapován – protože věřil. "Ve víře zemřeli ti všichni, i když se splnění slibů nedožili, nýbrž jen zdálky je zahlédli a pozdravili, vyznávajíce, že jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci. … Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město." (Žd 11,13.16)
Pravděpodobně čím je člověk starší, tím víc mu dochází, že je na této zemi, v tomto životě, podobně jako Abraham jen hostem a jeho pravý domov je ve skutečnosti jinde.
08 prosince 2022
Abraham se pak vrátil k služebníkům. Vydali se spolu na cestu do Beer-šeby, neboť tam Abraham sídlil. (Gen 22,19) Abraham prožil emocionálně...
-
...a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země. (Gen 22,17-18) Bůh začal připravovat požehnání pro svět, o kterém s Abrahamem ...
-
... (Sára) byla proto vzata do domu faraóna a ten kvůli ní prokázal Abramovi mnoho dobrého, takže měl brav a skot a osly i otroky a otrokyně...
-
...a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země. (Gen 22,17-18) Mesiáš tedy bude z rodu Abrahamova. O Kristu však nemluvíme jak...