Za časného jitra osedlal tedy Abraham osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a vydal se k místu, o němž mu Bůh pověděl. Když se Abraham třetího dne rozhlédl a spatřil v dálce to místo... (Gen 22,3-4)
S jakým srdcem asi Abraham kráčel směrem k oznámenému cíli? Někteří mají za to, že v podstatě věděl, že Bůh po něm něco takového nebude chtít. Vysvětlili jsme si ale, že o nepřijatelnosti lidských obětí nemusel vědět, kromě vlastních zkušeností s Bohem neměl jiný pramen poznání (ústní nebo sepsanou teologii), a sám tuto otázku dosud nikdy neřešil. Naopak tedy vše připravil na dlouhou cestu, vzal s sebou dříví a služebníky. Je zřejmé, že neponechával otevřené dveře k variantě, že by se oběť neuskutečnila. Vždyť celá zkouška by nedávala smysl, kdyby měl za to, že je to celé jen hra.
Ostatně i výklad, který k tomu dává epištola Židům, hovoří jasně o tom, že Abraham byl připraven syna obětovat. Pokud měl nějakou naději, nespočívala v tom, že se oběť neuskuteční, nýbrž že se odehraje a Bůh Izáka vzkřísí (Žd 11,17-19).
K takové víře se ale člověk musí prodrat. Je snadné si ji barvitě představovat, když ten příběh čteme v Bibli, ale zkusme se vžít do Abrahamova rozpoložení, když po tři dny kráčí za svými služebníky a stále se ohlíží za svým milovaným synem, který má brzo skonat. Mít víru ve vzkříšení v takové situaci je něco jiného než v teple domova nad knihou.
Abraham se s Izákem, kterého zázračně zplodil a miloval, musel v srdci navždy rozloučit. Těžko si lze představit, co v těch chvílích prožíval. Jediná naděje, že se s Izákem znovu shledá, by bylo vzkříšení. Přijal by z Boží ruky zpátky syna, který okusil smrt, zemřel a byl vzkříšen. Ale je Bůh něčeho takového mocen? Ale když si skládal dohromady obraz, který za ta léta o Bohu získal a zaslíbení, která mu dal, opatrně se ptal sám sebe: ale může to Bůh po tom všem neudělat?
My dnes víme, co Abraham cestou ještě nevěděl, že totiž Bůh oběť Izáka skutečně nechtěl. Z Božího pohledu byly Abrahamovou zkouškou právě ony tři dny putování, kdy se Abraham ocitnul ve vnitřním zápase o to, zda svého syna vydá nebo si jej ponechá.
V jeho srdci se odehrálo to, co se o staletí později znovu odehraje na stejném místě: otec zde na tři dny ztratí svého milovaného syna.
